Koblihy neodmyslitelně patří k masopustu a zimnímu období. Je to symbol hojnosti. Pro celiaky je ale pohled do výlohy pekařství často smutný příběh. Klasické kynuté těsto je plné lepku, který mu dává tu nadýchanost.
My ale ten lepek obejdeme. Použijeme trik našich babiček – měkký tvaroh. Ten v těstě zajistí vlhkost a strukturu, kypřicí prášek se postará o nadýchanost a rum zajistí, že koblihy při smažení „nenacucají“ zbytečně moc tuku.
Tento recept je geniální v tom, že nemusíte hodinu čekat, až vzejde kvásek. Prostě zamícháte, usmažíte a jíte.
Co budeme potřebovat? (Suroviny za pár kaček)
Z tohoto množství usmažíte plnou mísu malých koblížků (cca 20–25 kusů).
- 250 g měkkého tvarohu (Ideálně tučný ve vaničce, ten dodá nejlepší chuť. Hrudkovitý by v těstě dělal neplechu).
- 2 vajíčka.
- 250 g bezlepkové mouky (Osvědčila se mi směs Jizerka nebo Schär Mix B. Pokud nemáte směs, funguje i rýžová mouka půl na půl s kukuřičnou, ale hotové směsi jsou jistota).
- 1 lžička jedlé sody (nebo kypřicího prášku).
- 3 lžíce cukru (do těsta moc cukru nedávejte, rychle by se připalovalo. Sladkost doženeme na povrchu).
- 3 lžíce rumu (Tuzemák je klasika. Alkohol se při smažení vypaří, takže je to bezpečné i pro děti, ale ta vůně zůstane. A hlavně – funguje jako štít proti mastnotě!).
- Špetka soli.
- Olej na smažení (řepkový nebo slunečnicový).
- Na obalení: Moučkový cukr smíchaný s vanilkovým cukrem a špetkou skořice.
Jak na ty nejlepší koblížky (Krok za krokem)
Je to „hrníčkovka“, žádná věda. Ale pár fíglů, aby nebyly uvnitř syrové, tu přece jen je.
1. Fáze: Lepivé těsto
V míse nejprve vidličkou prošlehejte vajíčka s cukrem, tvarohem, rumem a špetkou soli. Vznikne vám tekutější krém. Do něj postupně přisypávejte mouku smíchanou se sodou. Míchejte vařečkou. Výsledné těsto musí být lepivé. Nesnažte se z něj udělat „bochník“, který nelepí, jinak budou koblihy po usmažení tvrdé jako kámen. Mělo by být jen tak husté, aby drželo na lžíci.
2. Fáze: Smažení (Alchymie teploty)
Do menšího kastrůlku (šetříme olejem!) nalijte vyšší vrstvu oleje. Koblížky v něm musí plavat, nesmí se dotýkat dna. Olej rozpalte na střední teplotu. Test správné teploty: Vhoďte kousek těsta. Pokud klesne ke dnu a hned vyplave a začne pěnit, je to akorát. Pokud kouří, je to moc horké (kobliha by byla černá a uvnitř syrová). Pokud se nic neděje, je to studené (kobliha by nasákla olej).
3. Fáze: Tvarování a koupačka
Namočte si dvě kávové lžičky do studené vody (nebo oleje). Jednou lžičkou naberte těsto a druhou ho stáhněte do oleje. Tvar se v oleji sám zakulatí, nebojte se těch „patvarů“, to je na domácích koblížkách to nejhezčí. Smažte pozvolna dozlatova. Během smažení se koblížky často samy otočí (říká se, že „tancují“). Pokud ne, pomozte jim vidličkou. Musí být krásně tmavě zlaté z obou stran.
4. Fáze: Cukrové finále
Hotové kousky vylovte děrovanou lžící a položte na papírovou utěrku, aby odsála přebytečný tuk. Ještě horké je bohatě pocukrujte směsí moučkového a vanilkového cukru.
Jak je podávat?
Na rozdíl od velkých koblih nemají náplň uvnitř (i když fajnšmekři do nich po usmažení stříkačkou píchají marmeládu). Nejlepší je dát doprostřed stolu misku s horkými malinami nebo zakysanou smetanou a koblížky do nich namáčet.
Je to strašně návykové jídlo. Tvarohové těsto je hutnější než kynuté, takže vás zasytí rychleji, ale ta chuť je prostě domov. Dobrou chuť!
